Šanta (v) Kočičí - co to je a proč kočky (ne)reagují
„Šanta? Hmm, o tom už jsem někde slyšela, nedává se to do hraček pro kočky? Prý jsou z toho kočky celý šílený, ale to se určitě přehání…“
Nevinná to myšlenka, která vedla k tomu, že jsem do kavárny přinesla trošku této „kočičí drogy“. Zvěsti nelžou, rozpoutal se pravý chaos a kočky se utrhly ze řetězu.
Maggie s vyvalenými kukadly rozvášněně válící se po zemi, hyperaktnivní Barney lovící i vlastní stín a převelice přítulná Matylda dávající slintavé hubičky – takový základní přehled, jak různě kočky na šantu reagují. I ve volné přírodě se kočky v porostech šanty válejí, cupují rostlinku na kousíčky a často se závěrem svinou do klubíčka.
Cítíte to taky?
Lidé jsou různí a u koček to platí jakbysmet. Zatímco Matylda se vám promění ve slintající mazlící monstrum, tak taková princezna Lizzie nad šantou ohrne nos.
Citlivost na šantu není náhodná, je to vlastnost předávaná dědičně. Po šantě blázní kočky i kocouři, na pohlaví tedy nezáleží, geny pro citlivost totiž najdeme na autosomálním (nepohlavním) chromosomu. Jedná se o dominantní znak. Stačí, aby danou vlastnost měl jeden z rodičů, předal geny potomkovi a hle: máme tady šantového závisláka.
Citlivost se neobjeví, dokud není kočka několik měsíců stará, mladá koťata nejsou ještě dostatečně hormonálně vyvinutá a látky v šantě nevnímají.
Profil viníka – Šanta kočičí (Nepeta cataria)
Rodové jméno rostliny (Nepeta) je zřejmě odvozeno od starověkého etruského města Nepete (dnešní Nepi v Itálii), v jehož okolí se šanta kdysi hojně pěstovala. Druhové jméno (cataria, kočičí) odkazuje právě na její přitažlivý účinek na kočky.
Jde o trsnatou vytrvalou rostlinku s šedými srdčitými listy a světle fialovými květy, při řádném zalévání Vám vyroste až do výšky 60 cm.
Tak jako většina známých bylinek patří i šanta do skupiny hluchavkovitých, která je typická svými čtyřhrannými stonky, pyskatými květy, ale hlavně přítomností aromatických látek. Právě pro tyto voňavé látky jsou hluchavkovité často používané jako koření, zdroj éterických olejů a různých léčiv. Není tedy divu, že do téhle skupiny patří i taková máta, bazalka, levandule, aj.
Ukažme si na něj - Nepelakton
Šanta obsahuje těkavou látku nepelakton, která se uvolňuje do vzduchu a působí jako halucinogen na kočkovité šelmy; nejde pouze o kočičáky u nás doma, ale i třeba takové lvi a tygry.
Převalováním v šantě a přežvykováním se uvolní více nepelaktonu do vzduchu a účinek se zintenzivňuje. Při přežvykování ale kočky nějakou tu šantu pozřou a snězená šanta naopak působí jako sedativum.
Povzbuzující účinek vydrží 5-15 minut, poté jsou kočky na dalších 30 minut proti šantě imunní, receptory jsou zaplněny a tak nemohou dál reagovat. Kočky samotné ví, kdy mají dost a dokáží pak i šantu odmítat.
Nepelakton vstupuje do nosní tkáně, naváže se na receptor, čímž stimuluje senzorické neurony. Spustí se kaskáda signálů, která vyvolá reakci v amygdalu (oblast mozku u savců zodpovědná za emoční vnímání) a hypothalamu (část mezimozku slaďující většinu funkcí těla). Mozek vnímá nepelakton jako feromon, což dokáže s chováním kočky slušně zamávat.
BONUS na závěr
A na co je šanta nám? Kromě rozmazlování našich kočičích přátel a zkrášlování vaší zahrádky šanta může posloužit jako přírodní repelent proti komárům a švábům, který vydrží 2-4 hodinky. Takže buďte jako kočka a válejte se v šantě!
Jak působí šanta na vaše kočky? Napište nám!
O autorovi:
Eliška Havlíčková.
Studentka biologie nadšeně zkoumající svět kolem sebe. Ve volném čase hobit, který si žije spokojeným životem a vydává se na nečekaná dobrodružství se svými přáteli. V kavárně zcela podlehla Maggie a pistáciovému dortu.