Oldík je taková naše křehulka. Jako malé kotě se narodil s poruchou imunity a v útulku opravdu bojoval o život. I proto se u něj občas vyskytnou nějaké zdravotní obtíže. A když Oldík churaví, pečlivě se staráme o to, aby měl dost síly a hodně jedl. I proto jsme ho u jídla hladili, chovali, mazlili …
Olda už je sice zdravý jako řípa, ale tento návyk mu zůstal, a krmení „po královsku“ pokračuje. I proto nás můžete v kavárně načapat, jak na klíně krmíme Oldu, hladíme ho a většinou ho ještě povzbuzujeme: „Jez, Oldíku, papej.“
Pokud se tohle totiž neděje, Olda se na truc nenají! Křičí na nás, dokud se mu nezačneme věnovat. Zásadně se tedy krmí stranou od ostatních koček za povzbuzování dvou až tří baristek.